Obsah

Rekuperace

Název bloku

T39_RECUPERATION

Volání v ST

PROGRAM TEST_T39
   VAR 
        X,Y,Z: REAL;
        O1,O2,O3: REAL;
     FB: LIB.HVAC.V1_0.T39_RECUPERATION;
 END_VAR
 FB(DEMAND:= X, T_EXTERIOR:= Y, T_EXHAUST:= Z);
  O1:= FB.HEATDEMAND;
 O2:= FB.COOLDEMAND;
 O3:= FB.RECUPERATION;
END_PROGRAM

Knihovna

LIB\HVAC

Verze

V1.0

Popis

Blok slouží jako rozhodovací a regulační prvek pro řízení deskového nebo rotačního rekuperátoru či směšovací klapky u VZT jednotky. Na základě požadavku topení nebo chlazení z regulátoru a teplot na vstupu (T_EXTERIOR) a odtahu (T_EXHAUST) jednotky vytváří tři sekvence:

Vstupy

Vstup Typ Význam Výchozí hodnota
DEMAND REALPožadavek topení nebo chlazení, -100 (chlazení) …100 (topení) (%) 0
T_EXTERIORREALTeplota na sání VZT, teplota venkovního vzduchu (°C) 0
T_EXHAUST REALTeplota odtahového vzduchu, teplota v místnosti (°C) 0
DCREC REALHodnota požadavku na chlazení pro start rekuperace (vytváří zónu necitlivosti), typicky -5 (%)-5
DCVLV REALHodnota požadavku na chlazení pro start sekvence chlazení, 0…100 (%) -10
DHREC REALHodnota požadavku na ohřev pro start rekuperace (vytváří zónu necitlivosti), typicky 5 (%) 50
DHVLV REALHodnota požadavku na ohřev pro start sekvence topení, 0…100 (%) 70

Výstupy

Výstup Typ Význam
RECUPERATIONREALSignál pro rekuperační člen, 0…100 (%)
COOLDEMAND REALSignál pro ventil chlazení, 0…100 (%)
HEATDEMAND REALSignál pro ventil ohřevu, 0…100 (%)
COOLRECREADYBOOLInformace, že rozhodovací logika je ve stavu rekuperace chlazení (případ 4 výše)
HEATRECREADYBOOLInformace, že rozhodovací logika je ve stavu rekuperace topení (případ 2 výše)

Funkce

Signál DEMAND je třeba nastavit tak, aby se měnil v rozsahu 0…100 % (požadavek na ohřev přívodního vzduchu) a 0…-100 % (požadavek na ochlazení přívodního vzduchu). Zdrojem tohoto signálu je obvykle PI regulátor na přívodu VZT jednotky.

V bloku jsou jako vstupy i parametry necitlivost DCREC a DHREC, které určují, od kolika procent požadavku se má začít rekuperovat. Zabraňují startu rekuperátoru při příliš nízkých hodnotách požadavku.

Vnitřní logika bloku rozhodne, o který z následujících čtyř případů se jedná:

  1. Je požadavek na topení (tedy DEMAND > DHREC), teplota na sání VZT jednotky je vyšší než teplota na odtahu. Rekuperace nemá smysl, je výhodnější použít teplejší venkovní vzduch (místnost je zřejmě podchlazená).
  2. Je požadavek na topení, teplota na sání VZT jednotky je nižší než teplota na odtahu. Rekuperace se vyplatí, protože zužitkujeme tepelnou energii odtahového vzduchu.
  3. Je požadavek na chlazení (tedy DEMAND < DCREC), teplota na sání VZT jednotky je nižší než teplota na odtahu. Rekuperace nemá smysl, je výhodnější použít chladnější venkovní vzduch (místnost je zřejmě přehřátá).
  4. Je požadavek na chlazení, teplota na sání VZT jednotky je vyšší než teplota na odtahu. Místnost je nachlazená. Rekuperace se vyplatí, protože zužitkujeme chladicí energii odtahového vzduchu.

Pro situace 1 a 3 se výstupy pro ohřev a chlazení (HEATDEMAND a COOLDEMAND) chovají stejně, jako kdyby byly připojeny přímo na výstup přívodního regulátoru (s odpovídajícím přepočtem sekvence chlazení, tedy 0 % - ventil na chlazení uzavřen, -100 % - ventil na chlazení zcela otevřen. Výstup RECUP je trvale v 0.

V případech 2 a 4 je nejdříve aktivována rekuperace, a teprve pokud se požadavek na energii dále zvětšuje (výsledek PI algoritmu přívodního regulátoru), otevírá i ventil na topení, případně na chlazení. Parametry DCVLV a DHVLV určují, jaký poměr má přínos rekuperace a přímý ohřev nebo chlazení. Čím větší je výkon rekuperátoru vůči výkonu topného či chladicího registru, tím vyšší by měly být hodnoty parametrů.

Sekvence ventilů 0…100 % jsou rozpočteny mezi DCVLV (resp. DHVLV) a -100 % (resp. 100 %), viz obrázek.

Příklad použití

Funkce B80 obrací sekvenci pro obtokovou klapku z 0…100 % na 100…0 % tak, aby při maximálním požadavku na rekuperaci byla obtoková klapka uzavřena.

Výběr maxima, Protizámraz, připojuje požadavek na otevření ventilu od ochrany proti zámrazu.